středa 12. června 2024
















Vzlétnout a pozorovat přes okno.

Žena,vlasy v culíku,lněný kabátek od přítelkně Elišky,horký čaj a nový den.

Pár cviků pro oživení těla.

Pár minut meditace na oživení duše.

Zapálí vzpomínku.

Pohladí tiché společníky a listuje ve vzpomínkách.
Léna,Adéla,staré neznámé fotografie,jen domyslet si příběh horkého léta.1980?1976?... možná.Ať to byl kdokoliv,byly to šťastné chvíle.



pondělí 10. června 2024




Patřím k těm lidem,kteří jsou přesvědčeni o tom,že když mu do života vstoupí bolest,že to není jen tak.Že to není o náhodě,ale že se to děje proto,že vám chce tělo a duše,něco říct.Prostě varovat.V mém pracovním životě je to podruhé,co mi bolest dala najevo,že mám svou hrdost,že si mám připomenout své životní priority a opět nastavit své hranice.V ten daný moment je vždy na nás,jak se k tomu postavíme,a že každý člověk JE nahraditelný.Samozřejmě patřím k těm "nenahraditelným",co se drží stůj co stůj a pracují přes bolest,až vám jednou tělo řekne,stop! a vy nemůžete.Až po dvou týdnech se pomalu začíná tělo po malých krocích zotavovat,ale hlava si samozřejmě vyčítá,jak si jen mohu dovolit být doma a stonat....Několikrát denně na sobě pracuji jak fyzicky,tak psychicky a samozřejmě bych to nebyla já,kdyby mi k uzdravení a lepší psychice něco nestálo v cestě.A to právě konečný verdikt od lékařů,o mé náplni práce do budoucna...Ačkoliv má introvertní povaha toho moc neunese,svou práci jsem vždycky měla ráda.Energii mi dodávají milá slova pacientů,jejich pozitivní zpětná vazba,kdy do vás vkládají plnou důvěru a slovy vás potěší,že jste na správném místě.Pak je ale vedle vás někdo,kdo vám tuto energii zcela vysaje,kdy do práce chodíte se staženým žaludkem,kam jste jindy chodívali s nadšením,  najednou začnete tápat,co dál,křičet a vzpírat se beznaději.
Chtěla bych být silná...a udělat v životě změnu,o kterou si právě mé tělo řeklo.Dlouho jsem se cítila bez motivace.Dnes mě svým způsobem život posouvá,s deštěm přišlo ticho,jako kdyby smýval vše co mě tíží,stékal přes mé ruce a spojoval další pulzy a jiné sny,které bych měla uskutečnit.

   Žít beze strachu.  


pondělí 3. června 2024

















Ranní vzpomínka v pohárku čaje,z kouzelné vyřezávané dózy od nepálských mistrů,řezbářů.Tolik si přeji,aby byla bezedná a čaj z něj neubýval.
Chuť vás okamžitě přenese do rušného Káthmándú,do čajovny ,kde vám milá Asmita doporučí ty nejlpeší čaje z Himalájí a nepálských plantaží z regionu Ilam.Setkání nám přineslo do života přátelství dvou krásných a vděčných lidí,kteří nám mají jěště mnoho co vyprávět... 



* pohárek mé dílny
wabi-sabi
 

úterý 28. května 2024






Květnová zahrada.
Hledám útočiště mezi květy rudých máků.Vždy se těším na ty chvíle,protože čas,jako by se zastavil.Rosa mě probouzí a v patách mi běží dvanáct vděčných tlapek.Změňte své štěstí od rána.





                     zahrada na filmu

úterý 21. května 2024








Když vám štěstí po cestě z procházky od Opičího chrámu nabídne k odpočinku kavárnu,která je vašemu srdci blízká Bhapa cafe Káthmándú.Přivítá vás dvojice mladých nepálců balící si ciagrety u mixování hudby,kdy vám opět s přátelským úsměvem/namasté nabídne skvělý filtr nebo chlazeného Yetiho.Kavárnu zdobí police se starými fotoaparáty,na stěnách dominují abstraktní obrazy,povalují se barvy a nádoby se štětci,kdy mám až nutkání si máznout pár čmáranců(příště...)....Za zvuků vytepávání meditačních mís z okolních dílen,pozorujete život na ulici,kde se děti vrací ze školy,v uších vám rezonuje jejich barvitý smích,lidé si povídají,odpočívají,nabízí se ovoce a přeříkavají se mantry směrem k chrámu.
Nepřastánu se ohlížet...  



          obrázky z analogu


 

pátek 17. května 2024








Zastavit se,být tiše ve svém nitru,vzpomínky roztrhat na kusy,utopit smutek,v korunách stromů hledat uzdravení duše,rány zasypat práškem z pivoněk,nehledat vinu.

čtvrtek 2. května 2024