Ranní káva od Alchymisty na Heřmaňáku,seběhnout kopeček k řece,proběhnout uličkami na vegan svíčkovou do Maitrea a opět uličky,zahrady,káva a večer to zapíchnout v Rybárně skautského institutu. S tou holkou mě toto město nikdy nepřestane bavit.

Místa,kde jsme,když se zastavíme.

 

Ano,tušíte dobře,opět Chaloupka na Gruňu, ta samá co před čtyřmi měsíci, ta samá co byla provoněná lineckými perníčky a sušeným kvítím. Dnes nám den přichystal vzduch chladný a hodně čerstvý ,zato ale s výhledem na naše krásné Beskydy, ve kterých se pomalu probouzí jaro. Proběhli jsme chaloupkou, pokochali se výhledy a potom jsme už nedočkavě vyhlíželi díla z kuchyně od milé Frederiky.

To prostě chcete!

Zima,nezima.

Oběd s tím nejkrásnějším výhledem.

Ta holka to za plotnou prostě umí.Ta chuť je něco,co si člověk uloží do chuťového deníku a přeje si brzké repeté.