Alena Rožycká

Příběh mály

Měli jsme před sebou druhý den v Káthmándú a po skvělé snídani v kavárně jsme se procházkou pomalu vydali na mé nejoblíbenější místo v Nepálu.Ale než tam pomaličku dojdeme,projdeme se uličkou...

Objevování míst za Thamelem(nejrušnější a nejznámější část Káthmándú,kde jsme bydleli),jsme došli až na místo,kde se mály vyráběly a navlékaly.Ženy vykonávajíc tuto krásnou a pro mě uklidňující činnost,byly samý úsměv a my jsme neodolali...Vždy se snažíme podpořit drobné prodejce,malé a zastrčené obchůdky,o kterých mnozí ani nevědí,protože se na určité místo odvezou taxíkem,nebo rikši a těmto krásným místům se zcela vyhnou.Jakýkoliv obchodník v Nepálu je vžděčný za zastavení a prohození pár slov.Toto setkání vám vždy oplatí milým úsměvem,požehnáním,drobným dárkem a pokud je s obchodem spokojený,tak vám pevně stiskne ruku se spokojeným Namasté.(což je velký krok,Nepálci se neobjímají a nepodávají si ruce,jen ve vyjímečných chvílích.)

Takže obě strany byly spokojené a my se pokorně rozloučili.

Namasté

Dodatek:

Zvýrazněné slova mají další odkaz.

Mála je nezbytnou součástí každého buddhisty.Jsou to dlouhé,nebo krátké korálky navlečené na provázku,zpravidla o 108 korálcích,nebo vždy dělitelný 9.Jsou používány k počítání manter,co korálek,to mantra.Mají uklidňující účinky také při meditaci.Pravá buddhistická mála,kterou používají mniši a mnišky,je vyrobená buďto ze santalového dřeva,nebo ze semínek z věčně zeleného stromu Rudraksha.Tu z nerostů známe převážně jako módní doplněk,kolikrát ani nevědíc jaký je její pravý účel...