Alena Rožycká

Hrnčířské náměstí

Po čtrnáctidenní cestě po nádherném Nepálu jsem se na tři dny vrátili na místo,kde jsme zanechali kus svého srdce,do Káthmándú.

Opět jsme vyběhli 365 schodů na Svajambhúnáth,kde jsem se s tímto městem a zemí definitivně(doufejme,že ne na dlouho)pokorně rozloučili.Dva dny jsem courali uličkami,užívali si přátelskou povahu místních prodejců a uchovávali si do paměti a do srdce toto krásné místo.

Mezi příjemnými kapkami deště jsme se zastavili do údolí Káthmándú,Bhaktapuru. 

Městěčko s dlouholetou řemeslnou tradicí,kde je nevídaně čisto a klid,díky minimální dopravě.Na Hrnčířském náměstí za doprovodu čtyřnohého přítele,jsme viděli výrobu keramiky,nahlídli jsme přímo do dílen,pozorovali hrnčíře s přípravou hlíny,práci na kruhu až po sušení a vypalování v peci.Uličky lemují prodejci tradičního zboží,ale také ovoce a zeleniny.Určitě si vyberete z nemalého množství kaváren,kde nad šálkem kávy oceníte odpočinek s výhledem na náměstí.Rádi bychom se na toto místo vrátili na velké oslavy Naja Barsá,kdy se slaví příchod Nepálského Nového roku,který je na tomto místě opravdu velkolepý.Takže dnes, krásný Nový rok 2081 !

Namasté