Alena Rožycká

N e p á l   2o24

Nadechnout se v Káthmándú ...

.... je jako dostat facku prachovkou a dobrovolně sedět u vyfuku nastartoveného starého embéčka.Město si mě během vteřiny doslova koupilo.První hodiny jsem se musela naučit v provozu plných lidí,skútrů,"cyklistů",motorek,aut,taxíků,rikší,jakž takž pohybovat a načíst nepálská NEPRAVIDLA.V úzkých ulicích se musíte ladně proplépat a vplouvat do provozu jakoby nic.Přivyknout sluch neustálému troubení(ne aby vás zastrašili a pohrozili,tak jak je zvykem u nás),ale upozorňují jiné řidiče,že jej objíždí,takže se vlastně troubí neustále,protože kdo předjíždí,ten jede...Když to časem vše načtete,tak je to nakonec úžasná,dechberoucí synchronizace.Já Evropanka,naučená na PRAVIDLA,příkazy a zákazy si najednou jen tak bez pravidel vplouvala a zase vyplouvala aniž by se mi cokoliv stalo.Samozřejmě je ve vašem zájmu také dávat pozor kam,na co a na koho v ulicích a silnicích šlapete,protože tam někdy odpočíval opravdu kde kdo...

Takže po čtyřiadvecetihodinovém cestování z Čech,tady najednou byla úplná svoboda.Nic prostě nemusíte,jen se usmívat,mile zdravit přátelské místní a obchodníky,zvučným Namasté a jen taky být.

Toto přijetí Káthmándú bylo opravdu láskyplné a už v prvních hodinách jsem tuto zem s pokorou a respektem obdivovala a zamilovala si ji.

Káthmándú k poslechu

Dodatek: 

Zvýrazněné slova můžete otevřít na další odkaz.

Zde máte pouze odlehčenou verzi ulic,přeplněné ulice mi nebylo důstojné fotit(i přes svou bezpečnost).