Ráno jsme po lahodném šálku kávy,vyrazili ještě za rozbřesku,na vyjížďku Chitwanským národním parkem (rozloha parku je 932 km2),který jsme si domluvili předešlý večer.Nejříve jsme se museli převézt na protější břeh,kde nás čekali s džípy(a kdy já v loďce celou dobu trnula,ať na nás nevyskočí krokodýl...)Potom nás celé dopoledne čekala jízda krajinou,za doprovodu zpěvu ptáků a pávů,a kdy se co chvíli příroda měnila z vyschlé a vyprahlé na krásnou zelenou džungli.Snídaně na posedu,kde nás tiše vyrušil bizon,nebo jen tak u břehu se na pár metrů vyhříval třímetrový krokodýl,opice nám skákali nad hlavami a nakonec nosorožec jen pár desítek metrů od nás byl úžasný zážitek.Opravdovou výhrou byl přátelský průvodce,který pocházel z místní vesnice a parkem od dětství doslova žil.Měl tak vychytané každé místo,různými zvuky vábil zvěř,věděl přesně v jakém místě se nacházejí,nebo odpočívají.I když nejpopulárnější zvíře parku,tygr bengálský si dával zrovna šlofíka,zážitek to byl opět nezapomenutelný.Pocit,že zvířata žijí ve volné přírodě,která je pro ně opravdovým domovem,ne zajetím a jsou střežena nepálskými vojáky před pytláky,byl balzám pro oči.
Namasté.
Animals freedom
OdpovědětVymazat:-)
VymazatNašla jsem nosorožce 😀!
OdpovědětVymazat