Všude a nikde

Ohlédnutí za listopadem...

Začal v zahradě, ano, v té kouzelné. Letos naposledy.

Pak jsem už hekticky pendlovala mezi ambulancí, pracovním stolem v ateliéru a pecí. Modelovala, sušila, nakládala do pece, vykládala, glazovala, modelovala, sušila, nakládala a tak stále do kola, až do marketu v Jablunkově u nás východě, který už víc na východě být ani nemůže. Byla jsem mile překvapena, že se tvorba líbila, ale! to velké ale! tam bylo a nakonec přece jenom zůstalo. Takže po pár dnech nad hromadou keramiky na policích jsem došla k závěru, že po malování, kreslení a pletení, na hřebík po 14 letech pověsím také keramiku. Vše se odehrálo ve správný čas, cítím se maličko zklamaně, zato svobodně, bez napětí, tlaku a bez neustálých očekávání.

Teď už Vám mohu s radostí popřát jen krásnou 2. adventní neděli.

r.