do krajiny

Matala

A tak jsme se na 14 dnů ocitli na Krétě.

Po zrušených letech na Srí Lanku,jsem chtěla uzdravit svou cestovatelskou dušičku,než se cesta na druhý pokus bezpečně uskuteční.Vůbec jsme nevěděli kam vyrazit,tak prst na mapě nakonec zůstal na Krétě.A tak jsme si jeli ohřát kosti a spálit kůži.V Heraklionu jsme vyzvedli auto a cesta nás nejdříve zavedla na jih do Mataly,krásné městečko s hippies historií a skvělými tavernami.Po dvou dnech jsme opět jeli na sever a taky na západ a zase trochu na jih a zpět na sever,moc dobrých cest tam zase nevedlo,protože jsou tam hory a ty se musí objíždět(serpentin si opravdu užijete) a tím pádem se někdy i stejnou cestou,ačkoliv nechcete,taky vracíte,jiná možnost tam prostě není.Stávalo se,že jsme se i ztráceli,zato našli místa,která bychom normálně v cestopisech nenašli,nebo si cestu ze 40 minut,protáhli na cestu čtyřhodinovou.A tak jsme se ještě rozhodli,že už budeme jezdit jak bez cestopisů,tak bez tipů z internetu.

Všude nás doprovázely hladové kočičí tváře a tak jsme nakupovali granule,plnili prázdné misky a na malou chvíli jim věnovali také té naši lidské lásky.Cpali se řeckým a krétským salátem,tzatziky,melouny a mandarinkami a taky vypili litry čerstvého pomerančového džusu,espressa a i těch zmrzlin bylo několik.

Je  radost sbírat tyhle malé neplánované okamžiky.